24 Mezinárodní právo
MEZINÁRODNÍ PRÁVO
- Souhrn právních pravidel, jež upravují vzájemné vztahy rovných subjektů, zpravidla států.
- MP je třeba odlišit od mezinárodních vztahů – vztahy mezi subjekty MP (státy).
· Mezinárodní vztahy
o širší pojem než mezinárodní právo
o jsou to všechny společenské vztahy mezi jednotlivými státními útvary, a to jak:
§ politické
§ hospodářské
§ sociální (např. důchody)
§ azylové
§ vědecké
§ ekologické
§ kulturní, aj..
· Zahraniční politika
o má vliv na vztahy mezi státy, zejména v oblasti neprávní
o strategická a konkrétní činnost jednotlivých států ovlivnit mezinárodní vztahy
o je určena vnitřní (např. volby) politikou státu a je jejím pokračováním navenek
· Mezinárodní politika
o Souhrn zahraničně politických cílů států ovlivňovat rozvoj mezinárodních vztahů a dospět tak k relativně společným cílům.
· Diplomacie
o způsob, kterým se prosazuje zahraniční politika
o Základem je vyjednávání, jako prostředek k dosažení konsensu (dohody) dvou či více států a k uzavírání mezinárodních smluv
o Diplomatický zástupce – představitel státu, který byl vyslán do jiného tátu k mezinárodním organizacím a na různé mezinárodní konference.
· Mezinárodní právo soukromé a veřejné
o MPS upravuje občansko-právní vztahy s cizím (mezinárodním) prvkem (např. věcná práva, rodinné právo apod.)
o Obecně je chápáno jako veřejné či soukromé podle toho, zda přímo (zejména) je zainteresován stát nebo jednotlivec.
o Úzký vztah mezinárodního práva k ústavnímu právu (Ústava čl. 10)
· Funkce mezinárodního práva veřejného jeho předmět a systém
o FUNKCE → vést svými právními normami mezinárodní společenství ke stabilitě a jistotě vzájemných vztahů
o PŘEDMĚT → jsou vztahy především politické, ale i jiné mezi subjekty mezinárodního práva, jež jsou upraveny závaznými normami mezinárodního práva
o SYSTÉM → jednotlivá právní odvětví např. mezinárodní právo
§ Smluvní
§ Životní prostředí
§ Kosmické
§ Mořské
§ Lidských práv …
· Územní suverenita a hranice
o Územní suverenita → je moc uplatňovaná vůči území
o Hranice → jsou pomyslné čáry …
o Smlouvou se může stát zříci území správy (území výsosti) vůči určité části státního teritoria
§ Např. cizí vojenská základna (vojenské újezdy jsou naše území!)
· Subjekty mezinárodního práva
o Státy (cca 200), suverénní, mohou tvořit právní předpisy
o Povstalci a národně osvobozenecká hnutí
o Zvláštní politické útvary
§ Vatikán
§ S řád maltézských rytířů
§ Města s mezinárodním statutem
o Mezinárodní organizace
§ Mezinárodní mezivládní organizace
§ Mezinárodní vládní organizace
o Jednotlivci
Národ není subjektem mezinárodního práva, pokud na něj hledíme jako na organizovanou skupinu jednotlivců, vykazující určité společ. znaky (jazyk, kultura, území)
Pokud se organizovanost národa projevuje též výkonem veřejné moci vůči obyvatelstvu na určitém území, jde o nově se utvářející územně-politickou jednotku. Tento „rodící se stát“ již používá normotvorné způsobilosti, neboť jeho orgány se pokládají za orgány povstaleckého hnutí, např.:
- Strana kurdských pracujících, PKK – Turecko,
- IRA – Irská republikánská armáda,
- OOP – střední východ, Organizace pro osvobození Palestiny,
- UCK – bývala Jugoslávie, Kosovská osvobozenecká armáda
Mají určité postavení v mezinárodním právu.
VATIKÁN – je reprezentován Svatu stolicí jako nejvyšší duchovní instancí římskokatolické církve.
- Papež a římská kurie jsou nositeli nejvyšší církevní moci.
- Vatikánský stát je dědicem Církevního státu.
- V 6. století byl založen Papežský palác a v 8. století vznikl Církevní stát.
- rozloha 0,44 km2, počet obyvatel cca 444, měna euro
- Současný papež → Benedikt XVI., němec; předchozí papež Jan Pavel II., polák.
SVRCHOVANÝ ŘÁD MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ – je zastoupen v 60 zemích světa a řad států má svého diplomatického zástupce u tohoto řádu. Často je velvyslanec spojen s Vatikánem.
- Řád se účastní činnosti v EU, UNESCO, OSN, atd. V těchto orgánech má své pozorovatele.
- Zabývá se praktickou činností pomoci nemocným, trpícím a potřebným.
- Byl založen v roce 1048. V čele řádu stojí velmistr (dnes je 79.), dělí se na 6 velkopřevorství: římské, lombardsko-benátské, neapolské a sicilské, české (mezi prvními od roku 1158 do roku 1939 s výjimkou německé okupace a socialismu).
- Heslo řádu: Ochrana víry a služba chudým.
MĚSTA S MEZINÁRODNÍM STATUTEM – důležitost „mezinárodních“ měst byla dána jejich strategickou polohou či náboženskou výjimečností, někdy šlo o vyřešení územního problému mez i proti sobě stojícími státy. Jejich mezinárodní charakter byl pouze dočasný neboť šlo o obraz stávající mezinárodněpolitické situace.
Svobodné město Gdaňsk – historické město při ústí řeky Visly do Baltského moře a po roce 1918 svobodné město (nepatřilo Polsku ani Německu), 1939 součástí Německa, 1945 zpátky Polsko.
Jeruzalém – bylo to město tří náboženství – islámského, křesťanského, židovského
1918 hlavním městem Mandátního území Společnosti národů Palestiny,
1947 – rozhodnutím OSN město s mezinárodním statutem,
1949 – arabsko-izraelská válka → rozdělení města na 2 části (Z – Izrael, V – Jordánsko = Staré město),
1967 – další válka → obsazeno Izraelem
1980 – Izraelský parlament přijal zákon, podle kterého je Jeruzalém „hlavním nedělitelným městem Izraele“, OSN neakceptovala toto prohlášení.
Západní Berlín – jeho mezinárodní právní status byl zformulován po roce 1945, když došlo v r. 1948 k oddělení území 3 okupačních sektorů (americký, britský a francouzský) od sovětského okupačního sektoru.
- Východní část Berlína se v roce 1949 stala hlavním městem NDR. Západní Berlín se podle Ústavy SRN z roku 1951 stal její spolkovou zemí se zvláštním postavením.
- V roce 1961 nastala tzv. Berlínská krize, po které následovalo postavení Berlínské zdi okolo Západního Berlína.
- V roce 1971 došlo k podepsání čtyřstranné dohody o Západním Berlíně.
- Pádem Berlínské zdi v roce 1989 a po sjednocení Německa v r. 1990 se Berlín stal Hlavním městem SRN v r. 1991.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Mezinárodní výbor červeného kříže – vznikl v r. 1928 → u nás je Český červený kříž. Nemusí to být kříž, může to být půlměsíc, lev…, ale červený. Vykonává mezinárodní humanitní právo.
MEZINÁRODNÍ MEZIVLÁDNÍ ORGANIZACE – více vlád formou mezinárodní smlouvy.
Dětský fond OSN = UNICEF – sídlo v New Yorku,
Mezinárodní organizace práce - sídlo v Ženevě
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu = UNESCO, sídlo v Paříži
Světová poštovní unie – sídlo v Bernu
Rada Evropy – Strasbourg
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj = OIED – sídlo v Paříži
Organizace severoatlantické smlouvy = NATO – sídlo v Bruselu
Mezinárodní agentura pro jadernou energii = AEA – sídlo ve Vídni
Nejvyšším orgánem je shromáždění všech členů organizace, schází se pravidelně – Valné shromáždění (konference, kongres).
Výkonný orgán je rada, ale může nést i jiný název, méně členů.
I v takové instituci musí být administrativní a správní orgán – Sekretariát a v čele stojí výkonný ředitel – generální tajemník.
Pomocné orgány – výbory, komise, fondy, agentury.
MEZINÁRODNÍ NEVLÁDNÍ ORANIZACE – cílem MNO je spolupráce, koordinační (řídící) činnost, konzultace a ochrana veřejných zájmů. Je jich cca přes 4000. Organizace se specializují na určitou činnost, velký význam mají humanitární činnosti.
Amnesty International (IA) → zaměřuje se na lidská práva, korupci v politice, sídlí v Londýně
Green Peace → sídlo v Amsterodamu, ochrana přírody
Mezinárodní svaz žen → sídlo v Londýně, diskriminace žen, poradenská činnost pro ženy v sociálních problémech, dělají charitativní činnost (pro děti, pro důchodce)
Mezinárodní organizace kriminální policie = INTERPOL → sídlo v Paříži, proti páchání TČ na území více států, pokud jde jen o EU – existuje i EUROPOL EUROPOL
Mezinárodní olympijský výbor → sídlo v Lausanee – Fr., volí státy pro konání OH, sporty pro OH
Mezinárodní federace fotbalových svazů = FIFA → sídlo v Zurichu, určuje kde bude mistrovství, změna pravidel
Světová rada církví→ sídlo v New Yorku
Lekáři bez hranic → sídlo v Paříži
JEDNOTLIVCI – jsou stíhání zejména jestli to má vliv na větší skupiny lidí a právní řád dané země by byl málo. Jde zejména o válečné zločiny, Římský statut, Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu.
Evropská společenství a Evropská unie
Evropská společenství jsou tři mezinárodní organizace, založené mezistátními smlouvami, a to:
- Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO neboli Montánní unie)
- Evropské hospodářské společenství, resp. Evropské společenství
- Evropské společenství atomové energie (EURATOM)
Evropská unie (EU) je společenství demokratických států, spojených zásadami svobody, úcty k lidským právům, právního státu, které se rozhodly vzájemně spolupracovat a postupně se integrovat v nadnárodní strukturu, která bude přinášet výhody pro všechny zúčastněné země. Nyní je v EU 27 členů.
Významným mezníkem v procesu integrace je Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva - stanovila mj. harmonogram zavádění jednotné evropské měny euro a rozšířila pravomoci Evropského parlamentu (účinnosti od 1. 1. 1993).
Amsterdamská smlouva – prohloubila společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a přispěla k harmonizaci vízové a přistěhovalecké politiky EU (od 2. 10. 1997).
Smlouva z Nice (2001), Athénská smlouva (2003), Smlouva o Ústavě pro Evropu (2004).
Lisabonská smlouva – v prosinci 2007 byla podepsána a dne 3. 11. 2009 ratifikována. Reformuje instituce , 3 důvody pro smlouvu:
1) zvýšení efektivnosti rozhodovacího procesu
2) posílení demokracie díky větší úloze Evropského parlamentu a národních parlamentů
3) zvýšení soudržnosti ve vnějších vztazích
Lisabonská smlouva EU umožní lépe prosazovat zájmy svých občanů.
Evropské právo = V souladu s převládajícím pojetím teorie pod tímto pojmem rozumíme právo evropských společenství, tj. komunitární právo, a právo Evropské unie (unijní právo).
Prameny evropského práva
- Směrnice – S stanoví cíle (v oblasti právní, hospodářské, sociální i politické), které jsou závazné, ale nestává se přímo součástí právních řádů jednotlivých členských zemí. Ve stanovené lhůtě je směrnice každým členským státem prováděna pomocí forem a prostředků vnitrostátního práva. Orgány členského státu pak používají vnitrostátní právní normu (zákon, vyhlášku), nikoliv směrnici samu.
- Rozhodnutí – týká se vždy jednotlivého případu a je závazné pro toho, komu je určeno a komu se také ukládá nějaké povinnosti či přiznaná práva. Tím mohou být státy či jeden stát, ale i FO a PO, skupiny jednotlivců. Evropský soudní dvůr.
- Doporučení a stanoviska – jsou nezávazná a vyjadřují pouze, jaký postoj příslušný orgán Společenství k určité problematice zaujímá. Spoléhá-li se pak dotčená osoba na zjištění učiněná orgánem Společenství a na jeho doporučení, nesmí z toho pro ni vyplývat nevýhoda a je chráněna její dobrá víra (princip ochrany důvěry).
Legislativní proces Unie je zahájen návrhem Komise, která má monopol na legislativní iniciativu. Komise musí návrh důkladně konzultovat s vládami, představiteli odborů, průmyslu apod. Poté návrh předává Radě a Evropskému parlamentu. Další postup legislativního procesu je poměrně složitý a řídí se podle rozdělení pravomocí mezi tyto orgány.